počasí, které, sotva to vypadá na krásné léto, se zase pokazí a je z toho brzké jaro. Nicméně mi to náladu úplně nekazí, jak by taky mohlo, mám jiné radosti :)
Se známkami to ve škole nedopadlo nijak valně a vím proč - protože mě to tam vůbec, ale vůbec nebaví. Mám téměř samé dvojky (až na matiku, tam je trojka) a to akorát svědčí o tom, že kdybych se víc učila, na jedničky bych měla, ale holt se mi nechce. Nadšení do věcí, které mě nebaví, mi chybí - sice testy udělám, ale stačí mi dvojky, stejně nemířím v životě vysoko :)
Před týdnem jsem se sešla se Silvou, koukly jsme se na Hranickou propast, prošly se po třešňové svačince bosky po lese, moc hezky si popovídaly a ještě nám k tomu krásně svítilo sluníčko. Byl to moc pěkný den, ráda na něj i na tebe, Silvi, vzpomínám :)
Následujících pět dnů budu na sportovním kurzu se školou, obnáší to hlavně 70km na kole tam, pátý den zpátky, bude se lézt po skalách, hrát volejbal, stolní tenis atp. A zase jsme narazili na to počasí - pojedeme v dešti a v 11stupních, místo pěkně při sluníčku. Jedeme do Jánských koupelí, čili pojedeme hornatým krajem a všichni z toho mají bobky, včetně mě. Ne, že bych 70km nikdy nejela, ale ráda jezdím svým tempem a dělám si přestávky tehdy, když potřebuju. Tak snad to dojedu v pořádku. Na cestu si udělám šťávu z pomeranče, v batohu budu mít jablka a banány a na jídlo na kurz mám jednu celou tašku plnou jídla(zavazadla se povezou v dodávce). V tašce mám:
6kg pomerančů
3 červené grepy
1kg banánů
3kg jablek
2 okurky
3 velké papriky
5x300 g cherry rajčátek
2avokáda
2 trsy hrozna (bílé i červené)
2 kg broskví
1 kg nektarinek
4 ks kiwi
dvě malé krabičky nasušených muesli placiček podle receptu Filipa (z pohanky, semínek, jablek a datlí - kombinace přímo vražedná, taky že mi po ochutnání nebylo tak dobře jako po ovoci a navíc moje tělo už není příznivec pohanky ani takovýhle sušených mixů, ale pro rychlý zdroj energie a skladnost se mi to na výlet hodí, to zas musím uznat).
Tak to by z jídla bylo všechno, ono se zdá, že je toho hodně, ale mně naopak přijde, že je toho málo, no ale to uvidím stejně až tam. Půst si můžu dát vždycky :))
Po kurzu mě čeká třídenní sraz u Mirunky na Dolní Bečvě, kam se moc těším, poznám kromě na vitariánovi nových lidí, téměř všechny, kteří mě provází na mojí vitacestě už od začátku. Jsem z toho nervózní, ale tak pěkně nervózní :)
Teď už se jen dobře vyspat :)
Žádné komentáře:
Okomentovat